Metodika
Čísla na téhle stránce se dají ověřit. Tady je, odkud pocházejí, co v nich chybí a jak se z nich počítá — včetně míst, kde si zdroje protiřečí.
Odkud data jsou
Podkladem je sbírka rozhodnutí ÚOHS, zpracovaná Datlab Institutem do jedné tabulky. Tabulku zveřejňujeme. Věrohodnější veřejně dostupná data o rozhodovací praxi úřadu nám nejsou známa.
Kde ÚOHS data publikuje
ÚOHS publikuje data o svých rozhodnutích na více místech:
Sbírka rozhodnutí
Chceme-li zkoumat rozhodovací praxi ÚOHS, nezbývá než pracovat přímo s texty jednotlivých zveřejněných rozhodnutí. Automatizovaný sběr dat z textů rozhodnutí je značně časově náročný, neboť vyžaduje analýzu struktury rozhodnutí a užívaných slovních spojení, aby bylo možné např. určit data zahájení správního řízení, formu zahájení řízení (na návrh či ex offo) apod.
K tomu je nutné brát na zřetel fakt, že i ÚOHS dělá v rozhodnutích překlepy. Například u tohohle rozhodnutí nastala podle textu právní moc téměř o rok dřív, než se řízení zahájilo (ověřeno k 10. 7. 2026).
Případně se v metadatech rozhodnutí neodkazuje na související rozhodnutí v daném případu, viz např. zde.
Výroční zprávy
Data z výročních zpráv lze naopak analyzovat velmi snadno. ÚOHS se snaží držet strukturu zveřejňovaných tabulek o množství, povaze a délkách rozhodování. Dokonce v čase rozšiřuje výroční zprávy o některé metriky (např. od r. 2023 průměrné délky řízení I. instance v rozlišení na všechna rozhodnutí vyjma tzv. příkazů nebo od r. 2024 délky pouze návrhových řízení). ÚOHS však nezveřejňuje data, ze kterých by bylo možné ověřit např. uvedené údaje o průměrných délkách.
Otevřená data
ÚOHS cca od roku 2025 zveřejnil datovou sadu „Sbírka rozhodnutí ÚOHS“ v Národním katalogu otevřených dat, a to patrně v návaznosti na úkol plynoucí z Národní strategie veřejného zadávání. Datová sada bohužel nemá přidanou hodnotu proti samotné sbírce rozhodnutí na webu ÚOHS.
Rozhodnutí, nebo zakázka?
Zdrojová tabulka má 3 571 řádků, ale jen 3 490 různých čísel rozhodnutí: jedno rozhodnutí ÚOHS může řešit několik zakázek najednou. Opačně to platí taky — o jedné zakázce úřad často rozhoduje víckrát, stavba metra na Nové Dvory prošla osmi samostatnými řízeními. Různých zakázek je proto 3 126.
Zakázku poznáváme podle předmětu a ceny, protože zdroj u rozhodnutí žádné číslo zakázky neuvádí. Rozhodoval-li tedy ÚOHS v jedné věci o více částech veřejné zakázky, každá část se liší cenou a všude na téhle stránce vystupuje samostatně.
Grafy o délkách řízení, o cestě případu a tabulka dat počítají rozhodnutí. Grafy o penězích, oborech a velikostech počítají zakázky. U každého grafu je napsané, co počítá.
Jak měříme délku řízení
Každá délka je rozdíl dvou dat ze zdrojové tabulky, takže si ji jde přepočítat. Sloupce se jmenují takhle:
- Celý případ
- datum_pravni_moci − datum_zahajeni_rizeni
- I. instance
- datum_rozhodnuti − datum_zahajeni_rizeni
- II. instance
- datum_rozhodnuti_rozkladu − datum_podani_rozkladu
Příkaz se vydá bez řízení, takže datum zahájení nemá. V řádku, který příkazy zahrnuje, se počítá jako nula dní, ne jako chybějící údaj — jinak by ten řádek nešlo porovnat s číslem, které ÚOHS zveřejňuje. Kdyby některému případu vyšla délka záporně, do průměrů ho nebereme.
Co v datech chybí
Cenu má 1 664 z 3 126 zakázek. Obor chybí u 1 018 z nich, ale výhradně u zakázek bez ceny, takže grafy objemu o žádnou kategorii nepřicházejí. Datum zahájení řízení chybí u 1 828 rozhodnutí, skoro vždy u příkazů — u nich žádné řízení neproběhlo.
Data ze zdroje nijak neupravujeme, jen je převádíme do jednoho tvaru.
Výpočty objemů zakázek
Celkové objemy veřejných zakázek nad zákonnými limity („zakázky dle zákona“) zadané v daném roce byly vypočítány dle vlastní metodiky Datlab Institutu, z.s.